Únor 2015

12. 2. 2015

11. února 2015 v 17:29 | Esther |  Den za dnem

To pravidelné psaní mi moc nejde.
V posledních pár dnech jsem trochu zvolnila, byla jsem nemocná, tak jsem necvičila. Chodila jsem do školy, ale po škole jsem hned usnula. Vlastně ani nevím, proč jsem tam pořád chodila a nezůstala doma. Nechtělo se mi být nejspíš sama a nemám ráda pocit, že jsem celý den jen ležela a neudělala vůbec nic. I když v té škole jsem taky moc k užitku nebyla, no nevadí..
Vlastně ani moc nemám co říct, moje jídelníčky jsou nuda, jím pořád ty samá jídla dokola a většinou do pusy nevezmu nic, co neznám. Možná by vás mohlo zajímat, že moje jídla jsou čistě veganská, akorát cca 1-2x za měsíc, i když nerada, sním jedno vajíčko. Dělám to kvůli léčitelce, ke které chodím, ale už si na to začínám zvykat. Vyléčila mi štítnou žlázu, která měla být podle doktorů téměř nevyléčitelná, takže se její rady snažím poslouchat.
Jinak, co se mého osobního života týče, jsem celkem šťastná. Jsem na začátku vztahu. Jediné, co je špatně je to, že se se mnou nebaví nejlepší kamarádka. Spíše teď už bývalá kamarádka. A její důvod? Prý už ji nepotřebuju, když jsem teď šťastná a nechce aby někdo byl, když ona není. Nechce abych s někým byla a už vůbec ne s někým, koho si dřív namotávala kvůli pocitu pozornosti. Zní to špatně, když to takhle napíšu.. Já to sama moc nechápu. Ale jestli to takhle cítí a nechce se mnou mít nic společného, nezbývá, než to respektovat. Vždycky jsem byla spíš samotář, stačí mi splužačka a slečna, se kterou budu mít snad doufám možná vztah.
Teď jsem si zacvičila a večer jdu do jedné kavárny na promítání filmů nominovaných na oscara. Těším se. :)

3. 2. 2015

3. února 2015 v 21:31 | Esther |  Den za dnem

Dneska jsem na chodbě potkala mámu a nejspíš se na mě pořádně podívala a řekla: "Ty jsi zhubla nebo jsi vyrostla?" Řekla jsem, že nevím a šla jsem se podívat do zrcadla. Neviděla jsem nic.
Pořád se držím svého obvyklého režimu a cvičím. Jím pořád méně a méně. Dnes to byla miska kus kusu se zeleninou. Měla bych si to rozdělit na víc jídel denně. Byl to ale fajn den, po škole jsem šla se spolužačkou ven a asi dvě hodiny jsme strávily nakupováním a prohlížením knížek. Miluju knížky a všechno kolem nich, dokonce to studuji, ale nenapíši přesný název oboru.
Cítím se teď úžasně v klidu, zbožňuju tuhle kontrolu. V ničem jiném ji totiž nemám.

1. 2. 2015

1. února 2015 v 15:03 | Esther |  Den za dnem

Včera to bylo náročné, zůstala jsem na brigádě do půl třetí do rána a ke konci jsem už byla vážně unavená. Sbírám sklo, talíře apod. na různých větších akcích nebo jsem za barem, ale spíš běham sem tam a je to celkem námaha na ruce i nohy. Nestěžuju si, peníze potřebuju. Jsem v prváku na střední, ale za půl roku mi bude 18 a chtěla bych jít od rodičů. Není to tak, že bych doma nebyla spokojená, jen se chci už osamostatnit. Moje poslední jídlo bylo ten den asi v půl šesté, ale stejně jsem celý večer neměla chuť jíst i když kolem mě bylo jídla plno. Jillian jsem ten den taky zvládla + těch 6 a půl hodiny tahání skla a talířů na place. Za barem jsem z toho byla asi tak 15 minut ze začátku, kdy byl největší nával. Takže s pohybem jsem spokojená.
V poslední době si všímám, že můj společenský život vážně upadá. Pohádala jsem se s kamarádkou, které se nelíbí můj výběr slečny, se kterou chci mít vztah. Je to složitější příběh a samozřejmě podle ní jsem ta špatná, ale já si stojím za tím, že jsem neudělala špatně vůbec nic. Jen se snažím být šťastná.
Dneska strávím den opět doma, musím se učit. Mamky přítel mi zprovoznil stepper, takže si na něm po Jillian zacvičím. Těším se.